Přestože dobu, kdy tvořili Kotěra s Gočárem a Polstrin dělí více než sto let, spojuje nás společná myšlenka – přesvědčení, že kvalitní nábytek a promyšlený interiér mají zásadní vliv na kulturu bydlení. Kotěra i Gočár vnímali nábytek jako nedílnou součást architektury, nikoliv jen jako vybavení místnosti. Stejnou filozofii dnes rozvíjíme i v Polstrinu, který od počátku navazuje na tradici poctivého českého řemesla a klade důraz na nadčasový a funkční design. Není proto náhodou, že právě Hradec Králové, město zásadní pro všechna tato tři jména, zůstává místem, kde se dlouhodobě potkává kvalitní architektura, design i výroba nábytku. Od Kotěrových a Gočárových vizionářských realizací až po současnou produkci, kterou tvoříme v Polstrinu, se zde odráží stejná snaha kultivovat intimní prostředí, ve kterém lidé žijí. My jsme se detailně podívali, jak ikonický nábytek od architektů – vizionářů vypadal a kde na něj můžeme ještě dnes narazit. Je to obdivuhodná cesta časem po stopách nestárnoucího designu.  

Josef Gočár a Jan Kotěra jsou již neodmyslitelně spjati s královehradeckým regionem. Oba se významně podíleli především na architektonické tváři Hradce Králové. A ačkoliv byli oba architekti, zůstal dochovaný i jejich nábytek. Jak vypadal?

Jan Kotěra nábytek. Zdroj: UPM Praha
Josef Gočár židle — sbírka Moravská galerie v Brně

Do dnešních dní se zachovalo několik kusů. Stará se o ně mimo jiné i Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Ve své sbírce má návrhy kubistického nábytku, které navrhl na začátku 20. století Gočár, ale i nábytek, který navrhl Jan Kotěra přímo pro toto muzeum, které vzniklo podle jeho návrhu. Odpovídalo to jeho ideji „totálního díla“ nebo Gesamstkunstwerku. Tehdy se intenzivně rozšiřující představy, kterou poprvé vyslovil už v 19. století skladatel Richard Wagner a sledující potřebu sjednotit více druhů umění do jednoho celku. I Kotěra chtěl v tomto duchu realizovat svoji budovu muzea z let 1909 – 1912 a navrhl proto kompletní mobiliář, včetně psacího stolu, knihovny, skříní i dalšího vestavěného nábytku. Ačkoliv některé zdroje uvádějí, že se jednalo o funkcionalistický sloh, přesnější označení by byla „geometrická moderna“ nebo „pozdní secese přecházející k modernismu“ jak uvádí pražské Uměleckoprůmyslové muzeum.

Typické pro jeho tehdejší práci bylo omezení práce s ornamentem, hranaté formy, přiznaná konstrukce a kvalitní řemeslné zpracování. Patrné je to i na nábytku, který Kotěra navrhl pro svoji nejvýraznější hradeckou realizaci. Díky přesně dochovanému interiéru ředitelny si můžeme udělat i představu, jak nábytek vypadal. Dřevěné židle jednoduchých geometrických tvarů sloužily k sezení u kruhového stolu. Přímočaré tvary měl i pracovní stůl s velkorysým úložným prostorem. Kotěra myslel i na stojánky na květiny, které svým tvaroslovím přirozeně korespondovaly se zbylým nábytkem v ředitelně. Vše bylo účelné, strohé a promyšlené. Jan Kotěra pro muzeum navrhl ale i výstavní mobiliář a samozřejmě se podílel  i na umělecké výzdobě.

Stran Kotěrových návrhů nábytku je ale dobré vyrazit i mimo Hradec Králové. Architekt a designér navrhl soubor nábytku i pro Trmalovou vilu v Praze a dnes je možné si je stále prohlédnout. Pro realizaci si vybral vzácná dřeva jako byl palisandr nebo javor a řada nábytku měla výrazné působivé detaily a efektní vykládání. Je zde patrné, že tento nábytek vznikal o dekádu dřív, než ten pro hradecké muzeum. Je výrazně víc plný zdobných detailů a ornamentu. Celý soubor se bohužel nepodařilo zachránit. Spolu s kusy z hradeckého muzea, ale všechny tyto příklady dokazují vizuální genialitu brněnského rodáka, který definoval styl života v první polovině 20. století.

Josef Gočár — sbírka Moravská galerie v Brně
Jan Kotěra — nábytek z jídelny Kamily a Antonína Heverocha

Tím koho Jan Kotěra zásadně ovlivnil, byl Josef Ludvík Gočár. Právě jeho vliv na podobu města Hradce Králové můžeme dnes obdivovat nejvíce. Gočár se podílel nejen na stavbě jednotlivých staveb, ale především na celkové koncepci tohoto východočeského města, právem nazývaném Salon republiky. Gočár se nevěnoval sériovým návrhům nábytku, ale stejně jako jeho vzor Jan Kotěra navrhoval unikátní kusy do konkrétních interiérů. V inventáři hradeckého muzea jsou například vzácné kusy z jeho pražského bytu, ať už kubistický konferenční stolek, přenosná komoda, noční stolek nebo toaletka se třemi zrcadly. A také vzácnou a zrekonstruovanou šatní skříň podle návrhu z let 1912 – 1914.

Dochovaných kusů nábytku od Gočára není překvapivě málo. Běžně navrhoval kusy do interiéru pro své přátele, známé, herce nebo umělce, jak připomíná ředitelka Městského muzea v Jaroměři Olga Mertlíková, kde měl Gočárův nábytek před zhruba deseti lety velkou výstavu. Ta připomněla nejen kubistické návrhy, ale i posun k rondokubismu a později k funkcionalismu. Rozptyl návrhů byl opravdu široký, Gočár nakreslil a nechal vyrobit předsíňové stěny, sedačky nebo prosklenou skříňku pro kubistické hodiny. Ačkoliv byl kubismus svým způsobem atypický sloh, svázaný se zdejším prostředím, i po letech je zjevné, že šlo o unikátní přístup. Nábytek Josefa Ludvíka Gočára i Jana Kotěry ani po letech nepřestává fascinovat svým tvarem, ladností a nápaditostí. A nakonec ani nezáleží na tom, v jakém stylu ho navrhovali. Zůstává nadčasovým a geniálním příspěvkem k české nábytkářské tvorbě.  

Jan Kotěra — Ohlasy lidového umění, Zdroj: Muzem Hradec Králové

Autor:

Veronika Pařízková
Patří k výrazným osobnostem současné české designové scény. Dlouhodobě se věnuje reflexi architektury, designu a kultury bydlení – tedy tématům, která formují každodenní život i širší společenský kontext.